Díky významnému pokroku v telekomunikacích je dnes možné efektivně plánovat a řídit pohyb silničních vozidel prakticky bez prostorového či časového omezení.

Využívání telematiky může mít několik úrovní. Za základní lze považovat vybavení vozů záznamovými prostředky, které jsou schopné archivovat klíčová data o absolvované trase a chování vozidla na ní (tj. vedle spotřeby paliva i výkonovou charakteristiku motoru, distribuční křivku otáček, výkonu a točivého momentu). Dopravce pak může provádět vyhodnocení uskutečněných cest a lépe plánovat budoucí nasazení vozového parku. Případná komunikace s dispečinkem dopravce se odehrává běžnými telekomunikačními prostředky.

Vyšší úroveňnabízí nasazení moderní navigační techniky schopné informovat jak řidiče, tak i dopravce o poloze vozidla v reálném čase. Dopravce tak má neustále přehled, kde se vozidlo nachází, a řidič naopak současně může využít dostupných navigačních funkcí pro optimalizaci trasy.

Nejpokročilejší funkce pak nabízí dopravní informační systémy, které jsou vedle lokalizačního a záznamového zařízení také vybaveny telekomunikačním modulem umožňujícím obousměrnou komunikaci jak hlasem, tak i datovými přenosy. Dispečink dopravce tak může být s jedoucími řidiči kontinuálně ve spojení a v případě zaznamenání nenadálé dopravní události je s předstihem informovat a navést na novou alternativní trasu (vč. zaslání mapových podkladů).

Takové komplexní řešení umožňuje optimalizovat nasazení vozového parku z pohledu času, vytížení přepravní kapacity a nakonec i spotřeby pohonných hmot, které mohou být ušetřeny, pokud vozy mohou absolvovat plánované cesty plynule bez stojících kolon a mnohakilometrového popojíždění.

Zvláště u vozidel dálkové silniční přepravy by proto dnes mělo být maximální využívání telematiky samozřejmostí.