Výrobci pneumatik pro dopravu zboží či (hromadnou) přepravu osob dnes důsledně přizpůsobují pneumatiky charakteru/účelu jejich užití – vyráběny jsou specifické typy pro různé druhy dopravy (dálkový, regionální, staveništní provoz atd.) i jednotlivé nápravy (řídící, záběrová) tak, aby pneumatika měla ty vlastnosti, které jsou pro to které nasazení optimální.

Vedle základních vlastností, jako je spolehlivost, odolnost, vysoký kilometrový výkon či dobrý záběr, je u typů dopravy s převažujícím silničním provozem dnes stejně důležitou vlastností i hospodárnost pneumatiky z pohledu vlivu na spotřebu pohonných hmot.

Míra tohoto vlivu je vysoká, jelikož téměř třetina (mechanické) energie zajišťovaná motorem bývá u nákladních automobilů spotřebována respektive slouží k překonání valivého odporu pneumatik a vozidla jako takového (valivý odpor rovněž navyšují vibrace přenášené v důsledku interakce s vozovkou do náprav a tlumičů).

Valivý odpor je v praxi dynamickou veličinou neustále se měnící v závislosti na povrchu vozovky a rychlosti vozidla. Zásadně jej lze ale rovněž ovlivnit i konstrukcí pneumatiky, strukturou dezénu, složením běhounové směsi a jejím správným nahuštěním.

Vliv provedení pneumatiky na spotřebu pohonných hmot přitom (nelineárně) roste se snižující se rychlostí vozidla a drsností povrchu vozovky a tak u regionálních a dálkových typů přepravy na kvalitních silnicích mají ekonomické opodstatnění pneumatiky s nižším valivým odporem (jek deklaruje jejich výrobce).

Míra úspor paliva u těchto pneumatik dosahuje několik procent, což při velkém kilometrovém výkonu představuje nezanedbatelné úspory. Pro představu: trvalé 2–3% snížení spotřeby PHM, které tyto typy pneumatik mohou reálně přinést, představuje v ekonomickém vyjádření úsporu 2–3 tis. Kč na každých 10 tis. ujetých kilometrů.

U drsnějších povrchů, typických pro staveništní provoz, by výběr pneumatiky měl být naopak podřízen vysoké odolnosti a dobrému záběru.

Špatné nahuštění může vlastnosti pneumatik (zaplacené v ceně) ale zcela znehodnotit. Nedodržování správného tlaku huštění zkracuje životnost pneumatik a možnost jejich dalšího protektorování. Dojde-li k jeho poklesu pod hodnoty doporučované výrobcem vozu, výrazně se navíc zvyšuje valivý odpor pneumatik, což se projeví ve vyšší spotřebě pohonných hmot.

U vozidel s vyšší (přípustnou) hmotností kategorie M a N, které denně absolvují stovky kilometrů, by tlak v pneumatikách měl být kontrolován 1x týdně.Méně časté kontroly zvyšují riziko jízdy vozidla s podhuštěnými pneumatikami. Míra tohoto vlivu může být významná, jak dokazují praktické testy, při kterých byl např.u vozidla jedoucího rychlostí 90 km/hod. a na pneumatikách, které jsou nahuštěny o 1 bar méně, než je doporučený tlak, zaznamenán nárůst spotřeby paliva o jednu čtvrtinu a životnost pneumatiky se snížila o 5 %.

Udržet (déle) tlak v pneumatikách umožní jejich huštění inertním plynem, který narozdíl od tlakového vzduchu neobsahuje kyslík, atmosférickou vlhkost a nečistoty. Dobrým pomocníkem je pak vybavit pneumatiky senzory pro automatické sledování předepsaného tlaku – komerčně dostupných technologií je již několik.

Výběr správného typu pneumatik a jejich řádné údržby je možné dnes zajistit dodavatelsky – outsorcingem hospodaření s pneumatikami. Externí subjekt pak zajišťuje kompletní tyre management: od výběru vhodných pneumatik, přes jejich pravidelnou kontrolu a údržbu (včetně dohušťování) až po ekologickou likvidaci opotřebených pneu. Takto profesionální a komplexní přístup může úspory ve spotřebě pohonných hmot de facto garantovat.

Jen ty společnosti, které v co nejvyšší míře používají pneumatiky doporučované výrobcem a které současně pravidelně kontrolují tlak pneumatik, se mohou ucházet o certifikát „dopravní společnost třídy A“.